Názory čitateľov
Šéf Spotify investuje viac ako miliardu eur z vlastného na podporu startupov v Európe
27. 9. 2020 lenka48
Minule som pocula, ze si jeden sef dal odmenu milion eur a potom 500 tisic naspat investoval do firmy. Vraj to je vyhodne, ale neviem preco, neviete?
25. 9. 2020 anonym
Preco v EU, nemame kazdy rok aspon jedneho maleho Elona Muska?
Preco v EU nemame firmy podobne Mmrkvosoftu, google, FB, yahoo..
Preco uz v eu nemame svetovych leaderov na trhu mobilnych aplikacii, telefonov?
Kde je Nokia, Ericsson, Alacatel, Nortel, Sigma...
Problem je podla mna vo vysokych daniach a odvodoch, nemoznosti zakladania firiem, kde by zamestnanci a podielnici, spali ako somraci, alebo punkeri na vsivavych matraciach, jedli pizzu a sackove polievky, vyberali kontajnery a obchadzali smetiska, aby vytvorili nove revolucne aplikacie.
Okrem ineho tu mame velmi silnu byrokraciu, sice rozvinute skolstvo, ale mlandravych ludi mladych, co ak su schopny, utekaju tam, kde sice zacnu byvat neumyty v dodavke na parkovisku velkej firmy, bez postenia a zachodu, ale vybudu svojim umom fragment po fagmente prave take firmy, ako facebook.
Peniaze, ktore spotify natlaci do EU, zafunguju ako frakovacia injektaz, najprv sa na tie peniaze chytia sikovny a zrucny a tieto peniaze ich rovnako odsaju a vytiahnu kdesi do USA, alebo na miesta, kde sa dokazu uplatnit.
A su to len peniaze, co toto dokazu.
Naco je v Blatisrave FEI STU, FIT STU, ked za 30 rokov vyprodukovali len otrokov trojpismenkovych nadnarodnych korporacii a masu otrokov vedy, kdesi v zahranici.
A ludske zdroje sa napriek vyssiemu vzdelaniu nemnozia, aplikovany vyzkum nieje potrebny, nakolko v montaznych otrokarnach, sa kompletuju predmety spotreby, za mzdy z nizkou pridanou hodnotou, nevyraba sa nic na baze aplikovaneho vyzkumu.
Preco v EU nemame firmy podobne Mmrkvosoftu, google, FB, yahoo..
Preco uz v eu nemame svetovych leaderov na trhu mobilnych aplikacii, telefonov?
Kde je Nokia, Ericsson, Alacatel, Nortel, Sigma...
Problem je podla mna vo vysokych daniach a odvodoch, nemoznosti zakladania firiem, kde by zamestnanci a podielnici, spali ako somraci, alebo punkeri na vsivavych matraciach, jedli pizzu a sackove polievky, vyberali kontajnery a obchadzali smetiska, aby vytvorili nove revolucne aplikacie.
Okrem ineho tu mame velmi silnu byrokraciu, sice rozvinute skolstvo, ale mlandravych ludi mladych, co ak su schopny, utekaju tam, kde sice zacnu byvat neumyty v dodavke na parkovisku velkej firmy, bez postenia a zachodu, ale vybudu svojim umom fragment po fagmente prave take firmy, ako facebook.
Peniaze, ktore spotify natlaci do EU, zafunguju ako frakovacia injektaz, najprv sa na tie peniaze chytia sikovny a zrucny a tieto peniaze ich rovnako odsaju a vytiahnu kdesi do USA, alebo na miesta, kde sa dokazu uplatnit.
A su to len peniaze, co toto dokazu.
Naco je v Blatisrave FEI STU, FIT STU, ked za 30 rokov vyprodukovali len otrokov trojpismenkovych nadnarodnych korporacii a masu otrokov vedy, kdesi v zahranici.
A ludske zdroje sa napriek vyssiemu vzdelaniu nemnozia, aplikovany vyzkum nieje potrebny, nakolko v montaznych otrokarnach, sa kompletuju predmety spotreby, za mzdy z nizkou pridanou hodnotou, nevyraba sa nic na baze aplikovaneho vyzkumu.
26. 9. 2020 anonym
Na vine je prebujely socialny system, ktory najprv zneuzivali nemakacenkovia domaci a dnes aj kus Afriky a blizkeho vychodu..
https://www.kur zy.cz/zpravy/550396-p roc-v-evropa-nema-zad ne-googly-facebooky-a ni-alibaby-protoze-ma -problem-jako-prave-t ed/
V čem udělala Evropa fatální chybu? Zejména nezachytila nástup IT v 80. a 90. letech. Tehdy se v USA rodili a rostli dnešní šampioni žebříčku, firmy a značky jako Microsoft, Apple, Google či Amazon. Evropa žádné takové šampiony nemá, neboť od 70. let minulého století postupně leniví.
Po druhé světové válce až právě do 70. let Spojené státy ekonomicky doháněla . Dokonce se zdálo, že má před sebou i lepší perspektivu. Pak však dala přednost pohodlí.
Rozbujel model evropského sociálního státu. Pracovní příjem je od té doby v Evropě poměrně vysoce zdaňován, přičemž jsou z těchto daní vypláceny relativně štědré sociální dávky včetně podpory v nezaměstnanosti. Pracovití a invenční Evropané jsou demotivováni vysokými daněmi, takže mnozí odcházejí třeba do USA, zatímco se rozrůstá parazitická vrstva "nemakačenků". Ještě v roce 1973 se v nejvýznamnějších evropských ekonomikách napracovalo průměrně o jedenáct procent hodin na zaměstnanou osobu více než v USA. Tato pracovitost, díky níž Evropa Spojené státy doháněla , však vzala zasvé. V roce 1995 už se v Evropě napracovalo jen zhruba 84 procent toho co v USA. V té době se rozjížděl Amazon, o trochu později i Google. A spousta dalších méně známých firem a firmiček, které v USA utvořily vysoce produktivní provázanou IT infrastrukturu. V Evropě taková nevznikla, neboť kde se málo pracuje, tam se i málo inovuje a vynalézá.
Evropa se musí vrátit k tomu, na čem vyrostla – k práci.
https://www.kur zy.cz/zpravy/550396-p roc-v-evropa-nema-zad ne-googly-facebooky-a ni-alibaby-protoze-ma -problem-jako-prave-t ed/
V čem udělala Evropa fatální chybu? Zejména nezachytila nástup IT v 80. a 90. letech. Tehdy se v USA rodili a rostli dnešní šampioni žebříčku, firmy a značky jako Microsoft, Apple, Google či Amazon. Evropa žádné takové šampiony nemá, neboť od 70. let minulého století postupně leniví.
Po druhé světové válce až právě do 70. let Spojené státy ekonomicky doháněla . Dokonce se zdálo, že má před sebou i lepší perspektivu. Pak však dala přednost pohodlí.
Rozbujel model evropského sociálního státu. Pracovní příjem je od té doby v Evropě poměrně vysoce zdaňován, přičemž jsou z těchto daní vypláceny relativně štědré sociální dávky včetně podpory v nezaměstnanosti. Pracovití a invenční Evropané jsou demotivováni vysokými daněmi, takže mnozí odcházejí třeba do USA, zatímco se rozrůstá parazitická vrstva "nemakačenků". Ještě v roce 1973 se v nejvýznamnějších evropských ekonomikách napracovalo průměrně o jedenáct procent hodin na zaměstnanou osobu více než v USA. Tato pracovitost, díky níž Evropa Spojené státy doháněla , však vzala zasvé. V roce 1995 už se v Evropě napracovalo jen zhruba 84 procent toho co v USA. V té době se rozjížděl Amazon, o trochu později i Google. A spousta dalších méně známých firem a firmiček, které v USA utvořily vysoce produktivní provázanou IT infrastrukturu. V Evropě taková nevznikla, neboť kde se málo pracuje, tam se i málo inovuje a vynalézá.
Evropa se musí vrátit k tomu, na čem vyrostla – k práci.
| 1/1 |